Chief Conductor - Slovak National Theatre Bratislava

* Mischa Maisky, Ingolstadt 2010 Audi Sommerkonzert

* Prague Spring 2010 Concert – Rudolfinum (Margita, Harnisch)

* Concert in Konzerthaus Berlin (Benackova, Urbanova, Czech National Symphony Orchestra) 2008

* USA Tour with Prague Symphony Orchestra, 26 Concerts (Denyce Graves, Martin Kasik, Navah Perlman) 2005

* Japan Tour with Slovak National Theatre Opera, La Traviata, 12 Performances (Guleghina, Kohutkova, Vargicova, Dvorsky, Kundlak, Ludha...) 2004

* Concert with Moscow Philharmonic Orchestra in Moscow 2004

* Concert with Sao Paolo Symphony Orchestra in Sao Paolo, Brasil (Eva Urbanova, Ludovit Ludha, Peter Mikulas) 2004

Last Reviews

Nový Faust v Bratislavě - Má se Praha na co těšit?

sobota, 27. března 2010 , autor: Jan Leskovský

Jestliže orchestr v čele s dirigentem má být oporou a nikoliv soupeřem sólistů, pak se právě Rastislavu Štúrovi podařilo této vzácné rovnováhy docílit.

Štúrův orchestr nehraje, ale vypráví. A to od začátku až do konce. Takové množství odstínů hudebních barev během jednoho večera bylo vskutku obdivuhodné.

Stejnou chválu nelze upřít ani sboru pod vedením Blanky Juhaňákové. Hudba zkrátka plynula. Místy ve světlých odstínech pohádkově nebeských, jinde v sytých barvách temných sil podsvětí.

12.12.2007 www.ostravablog.cz

Martin Jemelka

Referenční Taras Bulba

Vrcholem večera byl ale jednoznačně Janáček v podání slovenského hosta, v Čechách se pravidelně objevujícího dirigenta Slovenského národního divadla Rastislava Štúra. V Ostravě všeobecně známého třídílného Tarase Bulbu podle Gogolovy předlohy přednesl nevídaným způsobem: přinutil filharmoniky, kteří by jistě právě toto dílo mohli hrát i poslepu, k dramatickému pojetí, k suchému a konkrétnímu zvuku s minimem vibráta, v němž nezanikala sóla dřevěných dechových nástrojů, a k neslýchaně detailní práci s dynamikou (nástroje se navzájem nekryly ani v tutti pasážích). Od prvního taktu to byl jiný Janáček, než na kterého jsou abonenti zvyklí, a že mají Tarase v oblibě! Byl to zase jednou ten sršatý, avantgardní, moderní Janáček, spíše Stravinskij než Strauss, strhující a skvěle vygradovaný. Ostatně ovace publika a volání bravo před pauzou nebralo konce. Na koncertním pódiu si tedy Janáček opět obhájil svou dávno vydobytou pozici.